Rýmička...umírám

12. 05. 2013 9:40:00
Když člověk onemocní, je to vždycky nepříjemné. Nikdy nám však není tak zle, jako když onemocní naše drahá polovička. To se teprv jeden zapotí .

Nehodlám tady rozlišovat rýmičku, kašlík nebo knedlíček v krku. Ono je to jedno. Umřít se dá totiž na všechno, když se k tomu přidá, že nemocného nikdo nechápe, nikdo netuší, jak mu je a všichni by nejradši brzké otevření jeho závěti. A to se, prosím, nezmiňuji o takové drobnosti, že v příbalovém letáku určitě výrobce něco zatajil, doktorka je úplně blbá, léky jsou ošizené a dozajista je první obětí nově zmutovaného viru, o kterém neví ještě ani na ministerstvu.

Žádná z nás asi neplánuje být v nejbližší době vdovou, ale ruku na srdce, kterou z nás nenapadlo alespoň na chvíli, jak by bylo krásné, kdyby ta angínka skutečně smrtelná byla. Jenom na maličkou chvilku. Vteřinečku. Tak někdy mezi třetím a pátým dnem choroby.

První dva dny jsou totiž jinak celkem v klidu. Onemocnět může každý z nás a první okamžik vlastně nemocný i rodina očekává, co se z toho vyvrbí. Následuje úleva, že jde jen a pouze o nachlazení a přebujelý mateřský cit v kombinacis láskou nás nutí vařit čaje s medem, nosit obklady na čelo a vykoupit lékárnu. Může se stát, že nám je dokonce nemocného líto a dobrovolně mu odevzdáme i ovladač od televize.

Třetí den je krizový. Ačkoliv z vyžrané lednice poznáte, že se pacientovi prokazatelně vrátila chuť k jídlu, zatímco jste byla v práci a rtuť teploměru musí přemlouvat, aby se doškrabala alespoň na 37°C, na hekání a sténání ještě přidá. Jediný, kdo se lehce přehřívá, je televize, která běží takřka nepřetržitě. Ono sice ticho léčí, ale u ničeho se nespí tak dobře jako u ranních animáků a dopoledních telenovel.

Nu což, řekli jsme si v dobrém, ve zlém, v chudobě i v nemoci.....

Zajímavé ovšem je, že zatímco je doma sám, dokáže si ukuchtit tříchodové menu zcela bez asistence. Pokud má vedle sebe oddanou manželku, zázračně ochrne a rohlíčky s šunkou vyžaduje donést až k posteli a udělat čerstvý čaj.

Já jsem žena celkem trpělivá. Na chvíli nás dokáže spojit společný nepřítel. Tchýně obsadí vždy telefon a bombarduje mne dotazy, zda jsem koupila ty nejlepší vitamíny, dala ten správný zábal na krk a dbám na jeho pitný režim. Pro zachování příměří nijak nekomentuji její zaručené rady, které vyčetla v Babských listech. Už si ani nepamatuji, co všechno bych mu měla obkládat tvarohem. Dokonce jsem dostala přesné instrukce, kam všude umístit cibuli, která prý pohltí chřipkové bacily a vyzáří do okolí pozitivní energii. Ale když jsem se po příchodu z práce dozvěděla, že byla u nás, hledala cibuli a vyslýchala muže, zda jsem jejich rad uposlechla, došla mi trpělivost s oběma.

Rohlíčky nemají nožičky a já zas náladu. Čaj je v kuchyni a konvici pozná i dítě školou povinné. Pátý den jsme svědky zázračného uzdravení nebo spíš pochopení, že všude bude lépe než doma. Taky že ano, protože bacily se přestěhují na mě a on by zkrátka nerad něco zase chytil.

Můžu vám říct, že proplakané, prozvracené noci dětí s horečkou přes 39°C jsou náročné, během zimy časté a zpravidla si nikdy nevymyslí všechny děti stejné příznaky ale každý svůj. Mateřský pud je silný argument a co bychom pro své děti neudělaly. Ale chlapa s rýmičkou mám sto chutí vrátit té jeho mamince. Třeba v ní přiloží polínko pod plamínek mateřského citu a s láskou ho bude oprašovat do úplného uzdravení. Já bych mohla totiž od plamínku dopadnout jak vzducholoď Hindenburg.

Autor: Kristina Salvetová | neděle 12.5.2013 9:40 | karma článku: 16.19 | přečteno: 954x

Další články blogera

Kristina Salvetová

Stará tlustá unavená , tady mě máte

Návrat do práce po mateřské je milník, který mnohé nažene hrůzu. Když svléknete pohodlné legíny, pocintané triko a přestanete se tvářit, že to, co je v noci pyžamo, je přes den ležérní outfit, bude to bolet. Nejinak je tomu u mě.

9.8.2023 v 16:33 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 511 | Diskuse

Kristina Salvetová

Řeknu vám, co nikdy neřeknu

Taky jste měli jako malí větu, kterou Vaši rodiče často používali a vy jste je za to nenáviděli? A to dokonce tak, že jste si svatosvatě přísahali, že ji nikdy nepoužijete?

2.8.2023 v 9:44 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 320 | Diskuse

Kristina Salvetová

Tak nám zavřeli poštu, paní Müllerová!

Jedni se radují, druzí rozčilují a třetí v nejistotě hledají, jestli se jejich pošta ocitla na black listu. Vláda se hájí záchranou státního prodělečného podniku a populisté se zaklínají seniory se složenkami.

31.3.2023 v 12:39 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 250 | Diskuse

Kristina Salvetová

Když jaro, tak drožďovou

Jarní únava přichází stejně nečekaně jako nevítaná návštěva a zůstává stejně dlouho. Kdyby to tak chtělo vypít kafe a odtáhnout. Záleží na pohoštění, které ke kávě připravíte. Já doporučuji drožďovou pomazánku. Odtáhnou všichni.

16.3.2023 v 15:09 | Karma článku: 18.65 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Trojlístek a rodí se Ruksak

Pomalu jsme s Harrym k sobě nalézali cestu. Zjistili jsme, že vysíláme na stejných vlnách a na ty samé vlny byl naladěn i Mirek Picka. Začali jsme hledat jeden druhého, i když povahové vlastnosti jsme zcela totožné neměli.

29.3.2024 v 16:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.40 | Přečteno: 630 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 305 |
Počet článků 45 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 953

Považuji za ztracený den, kdy jsem nikoho nepobavila. Miluji život takový, jaký je a lidi, které v něm potkávám, jejich příběhy i přítomnost. A  také studené ovocné knedlíky, vůni tlejícího listí, kopretiny, letní rána a české filmy. Chutná mi cokoliv, co uvařil někdo jiný než já. 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...