Konec světa

…po mnoha a mnoha či několika málo letech: To bylo tak, milé děti. Dřív, na zeměkouli, žili lidé a nestarali se o nic jiného než o tvrdost své erekce a cizí měny. Jenže jak už to bývá, nakonec jim pod rukama vyměklo obojí. Začalo to v Řecku. To je to oplocené místo, okolo kterého jsem vám zakázala létat ve vašich talířcích…

Chudák stará matička Evropa si myslela,že sice víc hlav víc ví, ale  v jednotě je prý síla.  Moudré hlavy státníků na bankovkách jsou prý již veksláky ohmatané a bude měna nová, jednotná. Jenže ouha. Někdo na to měl, jiný si to myslel a třetí na to neměl, ale tvrdil to. A o těch   jsem vám vyprávěla minule.

Nad sklenkou ouza  vzpomínali, jak dřív bylo lépe. Nad hrnkem hořké kávy v Bruselu( unijní směrnice totiž zcela zlikvidovaly produkci cukru na evropském kontinentu) zase vymysleli, že dluhy se neplatí anóbrž  odpouští. Velké banky zase napadlo, že než toto, raději vycouvají  z teplých krajin a dřív než spadne podzimní listí a evropská měna, odletí na sever jak tažní ptáci spolu se svými investicemi. A tak byly z matrací a skartovaček  zase vyštrachány drachmy,liry, peseta….

Jenže každá sranda něco stojí. A tahle stála hodně. Kde brát?

Spojené státy utáhly napřed kohoutky, pak opasky.  I žlutým  přátelům s bezednými kapsami a propagandou na účtech došla trpělivost ….a hotovost. Koneckonců soudružská nabídka cara Putina stejně zněla lépe. Společnou řeč  našli nejen ve vývoji tajných zbraní,ale i plánování státního hospodářství.

Kuba uzavřela hranice vůči přílivu uprchlíků ze spojených států a Mexiko jim přestalo vydávat pracovní povolení. To už se  Evropa  počala drobit jak okoralý rohlík.

Světýlko na konci tunelu spatřovali někteří v nových pořádcích na severu černého kontinentu. Diktátoři byli svrženi, zabiti a vystaveni. A dělníci zbrojovek zas nebudou mít co žrát. I kdepak…Nastala šance pro hlas lidu. Jenže když je těch hlasů mnoho a některé mutují, lehce se stane, že taková nová chlapecká kapela bude chvíli svoje publikum hledat. A zpěváci lační po natočení první desky mnohdy šáhli po špatném manažerovi. A zase se lehce snížila nadmořská výška Afriky pod množstvím kalašnikovů.

V šestadvaceti státech ze sedmadvaceti…jo, 27,milé děti, brali tenkrát kde koho….byli v nových volbách za lepší zítřky zvoleni  vesměs levicoví radikálové.V té sedmadvacáté to bylo celkem jedno, protože tam už nikdo nechodil k volbám a tak tam fandové marxismu leninismu vládli ještě když se museli schovávat v jiných stranách. Hlas burácející do světa z Wallstreet…ne z kanclů, ale dole od stanů z chodníku…, hnul po měnovém, zemětřesení lidem žlučí.  Chtěli se mít lépe a to rychle za každou cenu. Vyhrál ten,kdo sliboval.

A tak se komunisté zase dostali ke korytu.

Tak začal, milé děti, konec světa.

Teď už zavřete všechna očička. Tatínek přistává a přijde vám dát ještě pusinku na řiťoústní otvůrek. Dobrou noc.

pro www.popelky.cz